Historie

130 let Sboru dobrovolných hasičů města Nová Bystřice
1875 – 2005

V historii města Nová Bystřice se důležitá období trvání dobrovolného hasičského sboru začínají datovat od 16.srpna 1875. Není však možné za tak dlouhou dobu vystihnout  všechna důležitá fakta, události a obětavost stovek dobrovolných ochránců životů, vytvořených hodnot a budování celé požární ochrany v městě Nová Bystřice.

Při této příležitosti však vzpomeňme na začátky založení, později pak na rozvoj a budování požární ochrany až do současné doby.

Snaha chránit před ohněm majetek vlastní i majetek souseda vedla naše předky před 130-ti lety k tomu, aby se postavili proti stále hrozícímu nebezpečí ničivého ohně. Abychom pochopili význam vzniku dobrovolné požární ochrany, podívejme se hluboko zpět do dějin a ukažme si, jak se naši předkové chránili před požárem, jak ho zdolávali a jaká opatření činili, aby zabránili jeho vzniku.

Oheň měl pro člověka hospodářský a společenský nesmírný význam v celém průběhu dějin. Poskytoval mu teplo, chránil před divokou zvěří, dal mu možnost připravovat si pokrmy, pomáhal mu mýtit lesy a měnit je v úrodná pole, tavit rudu a vyrábět kovové předměty a nástroje. Nebezpečí ohně se však projevilo ve chvíli, kdy nad ním člověk ztrácel kontrolu, kdy se měnil v neovladatelný oheň a ničil výsledky lidské práce. Při nízkém stupni úrovně vzdělanosti se člověk nejprve snažil usmířit oheň různými dary a oběťmi, ale když poznal, že „boží pomoc“ je neúčinná a nepomáhá, začal se spoléhat na vlastní síly.

321466_579935612030413_1589109442_n

Počátky kolektivního hašení jsou známy teprve tehdy, když vyrostla města, v nichž se větší část obyvatelstva zabývala řemeslnou výrobou. Příslušníci jednotlivých řemesel se začali sdružovat v cechy, kterým v dalším průběhu dějin připadla důležitá úloha při hašení požárů. Většina městských i venkovských domů byla celá dřevěná nebo měla střechy pokryté šindelem, na půdách, průjezdech a dvorech bylo větší množství dřeva, slámy a sena jako i jiných snadno hořlavých látek. Pro obyvatelstvo byly požáry v těchto domech velmi nebezpečné.  Nedostatek vody, malé znalosti lidí o hašení, nedostatek hasících prostředků i materiálu, špatná organizace nebo téměř žádná vedly v chaos a tak se požár rozšířil a ničil celá města i vesnice.

To byly zásadní problémy, které vedly obyvatelstvo v tehdejších dobách k zakládání hasičských sborů.

Po vydání spolkového zákona  v roce 1867 to byly právě hasičské spolky a hasičské sbory, které jako jedny z prvních vznikaly v Českých zemích a stávaly se nadšenými zastánci hasičských idejí a mnohdy i organizátory kulturního a společenského života ve městech i na venkově.

Na území dnešního okresu Jindřichův Hradec působila po reorganizaci veřejné zprávy v roce 1868 celkem tři okresní hejtmanství se sídly v Dačicích, Jindřichově Hradci a Třeboni.

V obvodu okresního hejtmanství Jindřichův Hradec působily dva soudní okresy a to Jindřichův Hradec a Nová Bystřice. Ke změně územního obvodu tohoto hejtmanství došlo až po roce 1938 kdy byla značná část území připojena k třetí říši.

374976_579935518697089_1040311272_n Nutnost zakládání hasičských spolků byla již delší dobu všeobecně známá a v mnoha městech hasičské spolky pracovaly a svou činností byly dobrým příkladem pro další obce. Ty sice byly povinné činit co nejvydatnější opatření k záchraně majetků a životů osob ohrožených nebezpečným živlem, předcházet požárům a samozřejmě též již vzniklé požáry co nejrychleji likvidovat, avšak tyto své povinnosti plnily často nedůsledně a na skutečnou pomoc leckde neměly ani potřebné prostředky. Celkem výstižně tuto situaci hodnotí článek v dobovém časopise Ohlas od Nežárky z června 1872, kde se uvádí:  „…hasičské nářadí pozůstává zhusta ze stříkaček dost nehybných a zanedbaných z ohromných žebříků, kterými sotva několik mužů vládnouti může, něco košů a háků. A co teprve ten zmatek na místě požáru! Takové místo podobá se hlučnému trhu, kde pro křik a hluk neuslyšíš vlastního slova, všichni poroučí a žádný neposlouchá. Veškerý řád a kázeň je ta tam…“

Situace se stávala neudržitelnou, potřeba rychlého řešení stávajícího stavu den ode dne sílila. Proces příprav založení prvního sboru dobrovolných hasičů v okrese probíhal již od 60. let předminulého století. Byl vypracován návrh stanov spolku a tento návrh obecní zastupitelstvo projednalo v roce 1871. Dosud však nebyl sbor oficiálně potvrzen a ani stanovy existující nadále pouze v návrhu nebyly předloženy vyšším úřadům ke schválení. Mocnou vzpruhou pro dokončení dlouhotrvajících příprav k vyhlášení vzniku prvního sboru v okrese byl požár několika stodol na silnici do Otína z května 1872 a ani ne za  týden po tomto požáru otiskl Ohlas od Nežárky stanovy sboru dobrovolných hasičů v Jindřichově Hradci a již dne 16. května 1872 tyto stanovy byly schváleny c.k. místodržitelstvím v Praze. Datum 16. května 1872 je tak oficiálním datem vzniku dobrovolných hasičů v Jindřichově Hradci, nejstaršího sboru na území dnešního Jindřichohradecka.

Jindřichohradecký dobrovolný hasičský sbor byl vzorem pro všechny  vznikající sbory v okolí. V těch místech, kde sbor ustaven nebyl, musel jindřichohradecký sbor zasahovat – jako například v Nové Bystřici a jinde.

Dne 5. září 1875 byl v Jindřichově Hradci  uspořádán 1. sjezd jihočeských hasičů za812559_633267770030530_75756929_o účasti 400 mužů z 15-ti českých sborů a také z německého sboru z Nové Bystřice.

V podmínkách pohraničního Jindřichohradecka nelze opomenout existenci a činnost celé řady hasičských sborů v tehdy německých obcích. Německé hasičské sbory úspěšně působily zejména na Novobystřicku. Dobový statistický údaj uvádí u sboru v Nové Bystřici 97 členů z toho 86 aktivních. Sbor byl složen družstvem starších mužů a družstvem mladších mužů. Tyto družstva byla národnostně provázána jak Němci tak Čechy. V této době měl sbor také přes 200 přispívajících členů z řad obyvatel.

Do celkem poklidného a vyrovnaného období činnosti dobrovolných hasičských sborů vstoupila v roce 1914 první světová válka. Po mobilizaci a prvních odvodech činného členstva na frontu se počty hasičů začaly ztenčovat. Do války odcházeli většinou zkušení hasiči a zapracovaní funkcionáři sborů, což nutně mělo dopad na úroveň sboru ve válečných letech, i v prvních letech poválečných. Docházelo k zakládání tzv. jinošských skupin, jejichž členové se uplatňovali zejména ve službě s navijákem a při lehčích úkonech, prováděných hasiči. Jinošské skupiny tak pomáhaly zacelit mezery  po odvedených hasičích.

U mnoha sborů vznikly též ženské odbory. Ženy však nemohly vykonávat těžkou hasičskou práci v plném rozsahu, a proto jejich činnost spočívala zejména v dozoru při požáru, v uzavření požářiště a v pečlivém předcházení případných krádeží. Hasičům přibyly nové povinnosti, totiž odnášet raněné z vojenských transportů do nemocnic a lazaretů.

S blížícím se koncem války začínala činnost sborů opět nabývat na síle. Očekávání nových radostných dnů vlévalo sborům vyčerpaným útrapami války novou krev do žil.

Přivítání konce války a vznik samostatného Československa bylo provázeno mohutnými oslavami celého národa, při kterých nemohli chybět ani hasiči. Na posílení sborové základny však musely čekat zpravidla až do návratu vojáků z  front. Značné starosti způsobovalo sborům rovněž doplňování inventáře a opravy poškozeného hasebního náčiní. Usilovnou činností hasičů se však práce sborů rychle konsolidovala a hasičské sbory se opět přihlásily „ k těm nejnepostrádatelnějším veřejným zařízením kterých ničím nahradit nelze“ jak je uvedeno v dobových zprávách.

V Nové Bystřici měl sídlo Okresní hasičský svaz č. 93 (Feuerwehr-Bizirks-Verband Neubistricz, Nr.93), který od posledních let předminulého století až do polovina 20.let minulého století sdružoval celkem 22 hasičských sborů z pohraničních obcí dnešního Jindřichohradecka. Tento okresní hasičský sbor měl v čele  starostu a byl rozdělen do šesti menších územích jednotek, které byly jakousi obdobou později vzniklé sítě okrsků.V roce 1923 sdružoval svaz tyto  obce:

I.   okrsek  – Hradiště, Artolec, Mnich, Albeř, Šmelcovna
II.  okrsek  – Bílá , Lhota, Peršlák, Potočná
III. okrsek  – Sedlo, Hůrky, Klenová, Senotín
IV. okrsek  – Nová Bystřice, Kaproun, Dobrá Voda, Blato
V. okrsek  – Návary, Košťálkov
VI. okrsek  – Staré Město pod Landštejnem, Rajchéřov, Romava

Od poloviny 30. let minulého století se v práci hasičských sborů objevuje nový druh výcviku, a to cvičení v protiletecké obraně a v činnosti při leteckém poplachu. Tento druh výcviku byl přímím projevem stoupajícího mezinárodního napětí, spojeného s nástupem a růstem fašismu v Německu.

Léta druhé světové války tvoří v dějinách našeho hasičstva jednu s nejsmutnějších kapitol. Vedla k určitému omezení pracovní náplně sborů.

Kromě aktivní činnosti při požárech stavěli hasiči žňové požární hlídky, vykonávali policejně nařízené požární prohlídky domů a hospodářských objektů, zúčastňovali se sběru odpadových surovin atd. Hasičské sbory musely být za každou cenu v pohotovosti a k tomu výrazně napomohlo i vyjmutí hasičů z pracovní povinnosti na ostatním území říše.

1185628_633267863363854_1667017810_nPo osvobození Československa v květnu 1945 se činnost hasičských sborů na jindřichohradecku stejně jako v dalších pohraničních oblastech republiky, kde proběhl odsun německého obyvatelstva, byla bezprostředně po skončení války citelně oslabena rozpadem hasičských sborů v bývalých německých obcích. Tento stav se dotkl i Nové Bystřice a území od Jindřichova Hradce až po Staré Město pod Landštejnem musel zabezpečit sbor z Jindřichova Hradce, který disponoval jako jediný na území bývalého jindřichohradeckého okresu kvalitnější a početnější hasičskou technikou. Již v červnu 1945 tento sbor likvidoval požár uskladněného dřeva na železničním nádraží v našem městě. Cílem snahy bylo proto v co nejkratší době obnovit a znovu vybudovat zabezpečení majetku v nově dosídlovaných oblastech pohraničí. Náročnost tohoto cíle byla v doplnění chybějící výstroje a výzbroje sborů.

V červenci 1945 se schází příznivci hasičského poslání a zakládají požární sbor v Nové Bystřici. Prvním předsedou byl zvolen Antonín Veselý ředitel školy, velitelem ing. Leo Holzer národní správce továrny Keil a Heinisch, jednatelem Karel Ječný národní správce se střižním zbožím, vzdělávatelem František Indra tajemník Národního výboru. Dalšími členy byl Karel Svatek, Josef Rod, František Pávek, František Panoch, František Čížek a Otto Šamal. Tento výbor působil řadu let a byl průběžně doplňován novými členy a ve funkci předsedy sboru se vystřídala řada výše jmenovaných např. František Panoch, Josef Rod, Karel Ječný, František Čížek, Vladimír Šamal, Jan Fiala, Jan Šedivý, Oldřich Vondra, Josef Píšan a další. Písemné materiály z tohoto období se nedochovaly.

S rozvojem kulturní činnosti vzniká v roce 1949 při sboru hudební soubor a prvním kapelníkem se stal Josef Sláma, po jeho odchodu p. Krátoška a poté Jan Jann. Postupem doby se  stává jeden z nejpopulárnějších požárnických orchestrů v okrese a pod vedením kapelníka Jana Janů absolvoval tento šestnáctičlenný orchestr až 60 koncertů ročně. V pozměněném složení působila tato hudba až do 90. let minulého století.

V roce 1950 byl ustaven při sboru estrádní kroužek pod vedením Františka Indry a pamětníci vzpomenou na estrády „ Léčíme smíchem“. Na velice dobré úrovni pracovalo také družstvo žen které postoupilo do až do celostátního soutěže požárních družstev v Bratislavě.

Z dobových materiálu se dozvídáme, že u  příležitosti I. Celostátního sjezdu ČSPO v roce 1956 vyhlásil okresní výbor ČSPO v Jindřichově Hradci nejlepší místní jednotu okresu. Nositelem tohoto ocenění se stala MJČSPO v Nové Bystřici, která je hodnocena jako nejlepších jednota v jižních Čechách v oblasti preventivní činnosti a podpoře zemědělství ale i hojné účasti novobystřických požárníků v soutěži o nejlépe vycvičené požární družstvo, které je zvláště ceněné v oblasti pohraničí. V této době má sbor 53 členů.

V roce 1958 se sbor zapojuje do celostátní soutěže „ Chraňme děti před požáry “ a ve školním roce 1958/59 začal pracovat kroužek požární ochrany na škole v Nové Bystřici. V letních měsících roku 1959 byla z 86 žňových požárních hlídek v okrese vyhodnocena hlídka našeho  sboru jako jedena z nejlepších.

S písemnými materiály o činnosti sboru se setkáváme až v roce 1968. Ze zápisů z výborových a členských schůzí se dozvídáme, že po schůzi dne 18.února 1968 nastává stagnace v činnosti sboru. Touto situací se zabývá rada Městského národního výboru a dne 15. prosince 1968 se schází na Výroční členské schůzi 38 požárníků za přítomnosti předsedy Městského národního výboru p. Krajíčka a náčelníka Okresní inspekce požární ochrany p.Kölbra. Zde došlo k zvolení nového výboru sboru ve složení předseda František Indra, velitel Jan Volek, mítopředseda Josef Polívka, jednatel Josef Kafka, hospodář Gustav Škoda, organizační referent Adolf Vaněk, technický referent Konrad Šlinc, referent civilní ochrany Štefan Zrebný, referent mládeže Josef Rod a revizory byli zvolení Jaromír Ikavec, Václav Zvěřina a František Jedlička.Na základě těchto změn se začala činnost sboru znovu úspěšně rozvíjet. Do činnosti se zapojilo družstvo mužů a družstvo mladých požárníků. Byla upravena společenská místnost, kde se konaly schůze a také místnost pro schůzky mladých požárníků. Dne 26. července 1969 se v Okresní soutěži družstvo mladých požárníků umístilo na 2. místě a 7 členů tohoto družstva obdrželo Čestné uznání Okresního výboru požární ochrany. V akci pomoc pohraničí získal sbor v roce 1969 novou motorovou stříkačku PS-8, 10 stejnokrojů a 17 bundokošil. Při vyhodnocení žňových hlídek v okrese v roce 1969 byl sbor vyhodnocen na 3. místě a n.p. Otavan ušil pro členy pracovní stejnokroje.

Výbor zvolený v prosinci 1968 zastupoval zájmy požárníků dlouhá léta a byl postupně doplňován mladšími členy a tak v roce 1970 přichází do výboru Miloslav Kostka, Jaroslav Janura, Vilém Hobza, Josef Písař, Jan Jann. V roce 1971 František Imramovský v roce 1972 Karel Suchý, František Bednář, Milan Garhofer v roce 1975 Josef Houska, Jan Furdanič v roce 1977 Jaroslav

Konhéfr, Jan Vlk, Jiří Bartoň, Karel Novák a v roce 1982 Jan Vrecko, Jaromír Mitáš a Antonín Ranftl.

V soutěži o nejlepší sbor roku 1971 byl Novobystřický sbor vyhodnocen jako nejlepší a obdržel finanční hotovost 5000,- Kč na zakoupení slavnostních stejnokrojů.

Družstvo mužů počátkem června 1972 zvítězilo na Okresní soutěži   požárního sportu v Českých Velenicích a 26.června je přijal předseda Městského národního výboru v Nové Bystřici, poděkoval družstvu za vzornou reprezentaci a předal upomínkové předměty. Toto družstvo se následně zúčastnilo Krajské soutěže v požárním sportu ve Veselí nad Lužnicí kde obsadilo 5. místo. V roce 1975 se družstvo mužů na Okresní soutěži umístnilo na 2. místě.

Od roku 1976 se znovu začíná obnovovat tradice práce s mládeží a je založeno družstvo mladších žáku ve složení Jan Volek, Roman Vaněk, Miloslav Kostka, Milan Garhofer, Jiří Schramhauser, Jan Schramhauser, Vlastimil Rek, Jiří Míchal, Karel Reizig, Miloš Heller, Jan Furdanič, Libor Fabriger. Vedoucí kroužku byli Adolf Vaněk, Antonín Ranftl a Pavel Janovský

V roce 1981 výše jmenované družstvo přechází do kategorie dorostu a v tomto  roce vzniká další družstvo mladších žáku pod vedením Jana Furdaniče, Josefa Housky a Milana Vaňka.

V roce 1998 bylo navázáno na tradici mladých kolektivů hasičů a bylo založeno soutěžní družstvo ve složení Garhofer Milan nml., Šenkýř Petr, Krůžela Kamil, Nejezchleba Tomáš, Augustin Marek, Mičunek Dan, Bednář Patrik a Šámal Jakub, které se postupem času rozrostlo a v současné době reprezentuje sbor soutěžní družstvo dorostenců ve složení  Mičunek Dan, Nejezchleba Tomáš, Kubánek Aleš, Bednář Patrik, Jač Martin, Augustin Marek a Zach Jan. Vedoucí družstva Garhofer Milan ml. a Garhofer Martin. Družstvo starších žáků ve složení Garhofer Milan nml., Šenkýř Petr, Krůžela Kamil, Bortel Martin Garhoferová Hana, Volek Roman, Zavadil Jan, Furdanič Jan nml., Garhoferová Martina, Nejezchlebová Zdeňka. Vedoucí  kroužku  Furdanič Jan st., Šenkýř Bohumil, Kadlec Stanislav, Furdanič Jan ml.

Dne 18. srpna 1984 bylo přijato na členské schůzi 12 žen z kterých vzniká soutěžní družstvo. Složení družstva Podařilová Ivana, Furdaničová Miloslava, Balková Jana, Janovská Jaroslava, Petrů Marie, Podařilová Květa,

Vlková Jana, Garhoferová Marie, Volková Marie, Foglová Jarmila, Vaňková Jaroslava a Šenkýřová Miroslava. Vedoucí družstva Jaromír Mitáš Toto družstvo ukončilo činnost v roce 1990. Další soutěžní družstvo žen vzniká až v roce 2002 ve složení Jelínková Jitka, Hellerová Iva, Furdaničová Michala, Garhoferová Miroslava, Furdaničová Ivana, Garhoferová Hana, Labudová Jaroslava, Jarošová Michala, Ježová Romana, Volková Jitka, Ječná Simona.

Vedoucími družstva jsou Volek Roman a Furdanič Jan ml.

V roce 1974 projednává výbor sboru havarijní stav požárnického domu a na tomto základě byla požádána rada Městského národního výboru o zařazení  nové nástavby nad stávající garáže, vybudování nových garáží na místě požárnického domu a zavedení parního vytápění celého objektu do plánu příští pětiletky. V září 1977 navštívil předseda Městského národního výboru výborovou schůzi a informoval členy o skutečnosti, že nelze zařadit rekonstrukci požární zbrojnice do plánu výstavby v okrese Jindřichův Hradec. Jedinou možností dosažení cíle je vybudovat požární zbrojnici v „akci Z „. Proto byl v roce 1980 vybudován v městském parku přístřešek pro odbočku topného kanálu z parovodu závodu Partex, který byl dokončen v roce 1981. V tomto roce se započalo i s výstavbou požární zbrojnice se slavnostním otevřením Březen  roku 1984. Členové sboru odpracovali  na výstavbě požární zbrojnice 11 149 hodin z toho 8.046 zdarma. Dále se na výstavbě zbrojnice  v „akci Z „ podíleli také příslušníci Pohraniční stráže a dalších složek Národní fronty.V květnu 1984 byl sborem uspořádám den otevřených dveří v požární zbrojnici, kterou si prohlédlo přes 1700 občanů.

V dnešní době je areál hasičské zbrojnice rozšířen o venkovní mycí rampu a vytápění celého objektu bylo z ekonomického hlediska změněno na vytápění plynové.

Vozový park jednotky se od roku 1958 skládal s jednoho speciálního vozidla Tatra 805 (bez cisterny jen s PS-8) a jednoho nákladního vozidla Tatra 805. Dne 11. dubna 1974 obdržel sbor místo speciálu Tatra 805 vozidlo Zil 6×6, které již bylo CAS a do péče bylo vozidlo přiděleno Adolfu Vaňkovi a Karlu Novákovi. Jednotka byla doplněna také v 80. letech vozidlem DA-12 s PS-12.V této době došlo k převodu vozidla Zil do sboru v Žítči a jednotka Nová Bystřice dostala místo něho CAS-25 RTHP Š 706. Tyto vozidla slouží  do dnešních dnů a jsou pouze doplněna o zakoupenou CAS –25K Liaz z HZS Jindřichův Hradec  v roce 2000. Výbavou jednotky je také moderní spojovací technika mobilní i základnová doplněna kapesními radiostanicemi.

Vyhlašování poplachu se děje pomocí radiového signálu z OPIS HZS Jčk ÚO Jindřichův Hradec, kde dochází přes základnovou radiostanici k vyhlášení poplachu signálem sirény doplněného o SMS zprávu na mobilní telefon členům výjezdové jednotky. Dále je ve výbavě jednotky hadicový přívěs, agregát na výrobu lehké pěny ALP 100, 7ks izolačních dýchacích přístrojů Saturn S-7 s panoramatickou maskou M4, zásahové komplety Zahas IV s ochranou přilbou Gallet a zásahovou holeňovou obuví pro 10 členů výjezdového družstva. Ve výbavě jednotky je také záchranný gumový člun s možností pohonu  lodním motorem.

V současné době má sbor dobrovolných hasičů Nová Bystřice dvě výjezdová zásahová družstva, jedno  soutěžní družstvo mužů, jedno soutěžní družstvo žen, jedno soutěžní družstvo dorostenců a soutěžní družstvo starších žáků. V kulturní činnosti sbor i město reprezentuje hasičská dechová hudba pod vedením kapelníka p. Karla Loskota, která dosahuje velice dobrých výsledků v naší republice tak i v sousedním Rakousku. Na celorepublikovém setkání hasičských hudeb v Pelhřimově, kterého se hudba pravidelně účastní je hodnocena mezi nejlepšími hudbami své kategorie.

Početní stav sboru je k dnešnímu dni je 86 členu + ( 7 dorostenců, 10 starších žáků ) celkem 103 členů.

Sbor se aktivně zapojuje do dění ve městě a účastní se různých společenských akcí pořádaných městem nebo zájmovými organizacemi města. Spolupráce se zástupci města je na velice dobré úrovni a sbor má velkou podporu ze strany jak pana starosty tak i ostatních zástupců samosprávy.

Složení výboru Sboru dobrovolných hasičů města Nová Bystřice v době oslav 130.let vzniku sboru je následující: starosta – Garhofer Milan ml., velitel – Furdanič Jan ml., jednatel – Volek Jan, pokladník – Furdanič Jan st., preventista – Dražan Jan, a členové výboru Jílek, Jiří a Mitáš Jaromír.

130 let od založení Sboru dobrovolných hasičů města Nová Bystřice je dlouhé období, v kterém desítky  funkcionářů, stovky členů sboru obětovalo kus svého života, odvahy a odříkání. Všem těm patří upřímné poděkování a vzdání úcty i těm, kteří se dnešních oslav nedožili.

 

V Nové Bystřici dne 24.-25.6.2005